Žížala

22. ledna 2012 v 22:57 | Nikol |  Pokusy
Tak jsem byla u babičky a viděla v květináči tuhle keramickou žížalu, kterou ode mne dostala už asi před 9 lety, když jsem byla ještě škvrně...:) Zajímalo mě jak to bude vypadat na snímku a byla jsem sama překvapená...:)
Úplně mi to vykouzlilo úsměv na rtu...:) Taková roztomilost a kouzlo...:) Vrátit se a zavzpomínat na dětství...Je až neuvěřitelné, co vám může vybavit vzpomínky z minulosti a z toho nejhezčího období, když jste byli ještě děti a všechno bylo tak krásně bezstarostné...:) Ale když o tom přemýšlím, už bych to nevracela...:)





Na jednu stranu jsme neměli skoro žádné starosti, kromě toho jestli budeme mít 10 korun na zmrzlinu, ale teď, když mám po boku někoho jiného než maminku a jsem nezávislá a rozumnější a mám prostor poradit si se svým životem sama je zkrátka jiné, ale nechci říkat lepší, protože to by to byla lež, už jen kvůli opravdu závažným problémům, s kterými si musím poradit sama a nikdo mi nepomůže...:) Ale i tak jsem spokojenější!
Jednoduše jsem si dětstvím jednou prošla a znova bych to neabsolvovala. Starostí mě za život potkalo dost, ale naštěstí mám někoho, s kým můžu mluvit o všem a sdílet s ním starosti i radosti ale především se o něj opřít když je mi nejhůř a to je podle mě to nejhezčí, co mi život mohl dát...:) Ale názor, že dětství je prostor, kdy život člověka nejvíce naučí a taky období, kdy si člověk nejčastěji takzvaně "rozbije hubu" nezměním!... no nějak jsem odbočila, ale to jsem celá já...Ale od toho tu nejsme abych vám tady dávala rady a psala slohová cvičení na téma "Proč bych se nevrátila do dětství"... Takže závěrem tady to byli ty dvě fotky, které ve mě evokovali vzpomínky :)

Pokud se chcete vrátit do galerie klikněte na odkaz níže
Pro návrat do rubriky "Pokusy" klikněte na tento odkaz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 photolucien photolucien | Web | 23. ledna 2012 v 14:36 | Reagovat

Já bych to taky nevracela. Dětství je opravdu bezstrarostný život. Ale jsem ráda, že to jsou už "jen" vzpomínky, ze ktrých se můžu těšit. Čím jsme starší, tím je to těžší, ale jak píšeš. Je fajn, když se máme o koho opřít a komu věřit. A hlavně je důležité, aby se v budoucnu dělo stále to krásné a krásnější, abychom mohli zase vzpomínat a nakonec si říct: Tak přesně takhle jsem si ten život představovala. :)
Jsem taky trochu odbočila. :D
Jinak fotečky jsou krásné a žížalka je opravdu roztomilá! :)

2 photonikol photonikol | Web | 23. ledna 2012 v 16:47 | Reagovat

Děkuji...:) no jo odbočky to je moje...:D No snad ti co pro nás tolik znamenají nás nebudou opouštět :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama